Pro muže jako takového je to záhada, co tam asi dělá. Správný chlap smočí dva prsty v teplé vodě, olízne si jimi oči a jde do světa. Nebo ne?
Hm, tak asi ne, no dobrá. Nu, ale oba dva mají jeden postup společný, a to ječištění chrupu. Rozdíl mezi mužem a ženou zde zcela mizí. Ne toliko rozdíl věkový. Protože čištění celého chrupu, nebo jednoho zubu trvá jinou dobu a jistě vyžaduje i jinou techniku.

Kdopak má v ústech jen jeden zub, ptá se zděšený čtenář. Nu ten, kdo nějak nerad navštěvuje dentistu. Upřímně řečeno, kdo rád, že ano. Návštěva tohoto netvora a sadisty v lidské podobě je kratochvíle, kterou nikdo nevyhledává rád. Jenže občas to donutí každého.
Mimo špatný stav chrupu může dojít i k nechtěnému posunu zubů. Faktory, které jsou příčinou tohoto jevu zde nemá smysl rozebírat. Faktem zůstává to, že je mnohdy nutno nasadit zubní rovnátka.
Těch je spousta druhů, protože je každý chrup jiný. Každé se pak dělají zvlášť, neexistuje jednotný „mustr“, podle které by to zubní technik švihal jak Baťa cvičky.

Výsledek pak vidíme v ústech zejména těch mladších spoluobčanů. Nebo také nevidíme, protože ony existují, světe div se, rovnátka neviditelná. Ale také speciály pro děti. Dále pak fixní, estetické, a dost, to by nebyl článek, ale román, který by mohl být delší než Dumasovy „Děti revoluce“.
Rovnání zubů není záležitostí jednoho dne, a proto má pacient na výběr ze široké škály rovnátek. Ty se liší spoustou věcí, nejvíc tedy vzhledem, ale také způsobem fixace a hlavně cenou. Protože s rovnátky bude člověk nějakou dobu žít, jíst, spát a další, je třeba dobře uvážit co bude nejvíce vyhovující. Ostatně, je zde zubní technik a dentista samotný, který doporučí optimální způsob. Volba samotná je však již plně na pacientovi. Ten by měl pamatovat na to, že je lépe mít rovnátka nyní, než později mít chrup jako ježibaba z filmu „Mrazík“.